Odborníci z dopravy řešili v Pardubicích inovace
27. 1. 2023
Vysoké ceny drtící trh, nedostatek některých stavebních komodit, výměna zkušeností i vzájemné informování o plánech na následující období. To jsou hlavní témata posledních pracovních setkání, kterých se pravidelně v Pardubicích účastní zástupci samospráv, firem působících v oblasti dopravních staveb a významných státních organizací. V polovině ledna se uskutečnilo další z těchto jednání.
„Setkání jsou velmi přínosná,“ říká předseda Krajského hospodářské komory Pardubického kraje, která je spolupořádá, Jozef Koprivňanský. „Vždy si tady upřesníme, které projekty se budou realizovat, takže se firmy mohou náležitě připravit. Velice v téhle souvislosti oceňujeme statečnost města Pardubice i Pardubického kraje, jejichž rozpočty na letošní rok jsou proinvestiční, a to navzdory tomu, co se kolem nás děje.“
Jeho slova potvrzuje první náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš, který na setkání hovořil o řadě důležitých investičních akcích připravovaných hejtmanstvím. „Jedná se o projekty za stovky milionů korun. Plánujeme například zprovoznění obchvatů Dašic, Kojic, zahájíme modernizace vybraných silnic II. třídy, nezapomínáme ani na nutné rekonstrukce mostů Pavla Wonky v Pardubicích a mostu v Řečanech. Máme toho přichystaného opravdu hodně, doufám, že se vše podaří v řádných termínech dokončit a již se nebude opakovat situace z minulého roku, kdy jsme všichni museli řešit kritický nedostatek surovin a stavebního materiálu,“ uvedl ve svém příspěvku Kortyš.
Důležitým referentem na setkání byla Správa železnic, která i v letošním roce bude nejvýznamnějším stavebníkem v Pardubickém kraji. Mezi její nejdůležitější počiny v regionu patří bezesporu budování železničního uzlu v krajském městě nebo zdvojkolejnění trati mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Připravuje také investice v rámci železničního uzlu Česká Třebová a další stavby, v součtu se přitom jedná o více než deset miliard korun, jejichž cílem je zkvalitnit dopravu na dráze v kraji.
Mnoho podnětů do diskuze měl i ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec: „Z pohledu kraje je to pochopitelně projekt dálničních přivaděčů, dále projekty na odstranění nadměrného opotřebení silnic II. a III. třídy kvůli výstavbě D35, Dopravní uzel Pardubice, který se připravuje. To je projekt pro léta 2025 až 2030 v hodnotě dvou miliard korun.“
Téma: inovace
Oblast dopravy je dynamicky vyvíjející se obor, a to v mnoha aspektech. Na letošním prvním setkání bylo mimo jiné představeno i velmi důležité téma inovativních technologií a technologií pozitivně ovlivňujících životní prostřední. Aktuálně nejvíce diskutovaným tématem, které bude již v letošním roce převedeno do praxe je přidávání R-materiálu do asfaltových směsí. Tato problematika je velmi aktuální s ohledem na budoucí nedostatek kameniva, s čímž souvisí i budoucí zvyšování jeho ceny. „Pro začátek budeme již v letošním roce požadovat přidání minimálně 15 % asfaltového recyklátu do směsí, a do budoucna chceme podíl ještě zvýšit,“ uvedl náměstek hejtmana Michal Kortyš. „Pro využití většího procentního podílu R-materiálů je nicméně potřeba, aby obalovny reagovaly investicemi do svých technologických zařízení, proto letošní rok považujeme za start, a zároveň chceme garantovat, že tímto směrem budeme nadále pokračovat, a investice do technologií se firmám vyplatí. Využívání recyklátu je ekologicky přívětivou metodou, kterou do budoucna budeme využívat u všech našich projektů.“
S touto praxí se podle Jozefa Koprivňanského z Krajské hospodářské komory Pardubického kraje firmy ztotožňují. „Je to úspora,“ říká Koprivňanský. „Snižují se náklady na přepravu, snižují se náklady na nákup materiálu. Navíc kamenolomy v okolí Pardubického kraje jsou vyčerpané, a to i vzhledem k tomu, že se tady staví dálnice. A protože se žádné nové kamenolomy nebudou otvírat, tak je doslova nutné materiál recyklovat a znovu používat na stavbách.“
Šéf silničářů Miroslav Němec přidal do této mozaiky další dílek. „Jsou to nedávné informace, které jsme získali o možnosti používání dřeva v rámci mostního stavitelství,“ přibližuje Němec. „Jedná se o kompozitní trámy, které se kombinují s betonovou deskou.“ Správa a údržba silnic Pardubického kraje by tuto metodu chtěla vyzkoušet, protože beton bude zatížen kvůli zelené stopě daní a dřevo se stane výrazně výhodnějším materiálem. „Při použití dřeva by mohlo dojít na jednom mostě k úspoře čtyřiceti až šedesáti kubíků betonu, což je velmi významné množství,“ dodal Němec.
Vysoká účast
Pravidelná setkání jsou podle jejich účastníků velmi přínosná, o čemž svědčí obvykle velmi vysoká účast. „To mě na nich fascinuje, vidí se to málokde,“ říká náměstek hejtmana Kortyš. „Je dobře se vzájemně informovat o věcech, které jdou nad běžný rámec. A také si vyříkat připomínky, které se v každém procesu obvykle objeví.“
Velké množství zúčastněných ze všech oborů dopravy ocenil na prvním letošním setkání i ředitel silničářů Miroslav Němec. „Je to jednání na úrovni politiků z regionální sféry, Krajské hospodářské komory, která má na starosti kontakt byznysu se zadavateli, zástupců centrálně zřizovaných organizací a stavebních firem, takže je to kompletní sestava. A extrémně vysoká účast svědčí o velkém zájmu a o tom, že účastníci se dozvídají pro ně užitečné informace,“ uzavírá Němec.
CO VÁS ZAJÍMÁ
11. 11. 2024
Pardubický kraj zahalila hustá mlha, silničáři hlásí kvůli námraze první výjezdy
Pokud se pranostiky nemýlí, čeká na nás minimálně v našem regionu střídavá zima. Svatý Martin v pondělí 11. listopadu přijel na šedém koni, což znamená, že města a obce zahalila hustá mlha. Silničáři v noci z neděle na pondělí zaznamenali první výjezdy během zimní údržby. Do práce nevyjížděli odklízet sníh, ale kvůli námraze na vozovce, která dělala místy problémy na Orlickoústecku, Pardubicku a Chrudimsku.
8. 11. 2024
Konec stavební sezóny se rychle blíží, silničáři finišují s opravami
Podzim už je v plné síle a v příštích týdnech meteorologové očekávají další snižování teplot. Pro silničáře to neznamená pouze začátek zimní údržby, ale také krátící se dobu na dokončení naplánovaných projektů. Proto v posledních dnech usilovně pracovali například v Letohradě, Litomyšli, Luži, Vendolí či Jamném nad Orlicí.