Odborníci diskutovali v Trpišově o silniční zeleni

Ačkoliv je hlavním předmětem činnosti silničářů péče o vozovky, starost o jejich kvalitu a sjízdnost, velké téma pro ně představuje i vegetace podél komunikací. „Prolínají se tu hned tři oblasti. Jednak majetkoprávní vztahy s vlastníky sousedních pozemků, pak je tu otázka silničních správních úřadů a tedy dopravně bezpečnostní problematika, v neposlední řadě také požadavky životního prostředí,“ vysvětlil ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Setkání, jako je toto, posunuje problematiku doprovodné silniční zeleně ke společnému konsenzu. Celý legislativní proces je totiž nastavený tak, že se jednotlivé strany musí dohodnout, naleznout průnik svých požadavků.“

Peníze na údržbu vegetace

Seminář tak dal například prostor diskuzi o údržbě doprovodné silniční vegetace. Ta je finančně poměrně náročná a vlastníky ekonomicky zatěžuje. Ovšem zatímco existuje možnost získat podporu na péči o nově vysazenou zeleň, dotační prostředky pro starší dřeviny nejsou. „Je pravda, že v současné době se věnujeme především nově vysazovaným stromům, alejím a stromořadím, kde se v programech následná péče, ale jen krátkodobá, objevuje,“ připustila tento problém ministryně Anna Hubáčková. „Na zavedené aleje umíme peníze najít pouze, pokud je to památná alej. Pokud takový druh ochrany chybí, je to složitější. Souvisí s tím řada otázek k řešení.“

To, že chybí podpora pro péči o stávající zeleň, vnímá jako nedostatek i starosta Svitav a poslanec David Šimek. Ten má k této problematice blízko nejenom z pozice představitele samosprávy, ale také jako člen sněmovního výboru pro životní prostředí. A tak může přidat i další podnět k řešení. „Letos jsme ve městě vysazovali alej devadesáti stromů. Využili jsme na to dotaci od Státního fondu životního prostředí, což je skvělé. Na druhou stranu vidím, že finance, které stát nastavil, neodpovídají realitě,“ konstatoval David Šimek a přidal konkrétní podrobnosti. „Vzhledem k tomu, že celá Evropa dnes sází, se stromy skoro nedají sehnat, a proto jsou výrazně dražší. S výsadbou pak souvisí nutnost pořízení zavlažovacích vaků, opěrných kůlů, zábran proti prorůstání kořenů do silniční stavby a podobně, takže samotná výsadba jednoho stromu se zaručenou pětiletou udržitelností pak vyjde kolem šesti a půl tisíce korun. To je velmi vysoká částka, dotace, které stát poskytuje, jsou výrazně nižší.“

S problémem chybějících prostředků na údržbu vegetace podél komunikací se potýká i Správa a údržba silnic Pardubického kraje. A problém to rozhodně není malý, organizace má v sousedství svých silnic více než sto tisíc stromů. „Nejde ani tak o vyloženě staré stromy, potíže máme se stromy, které byly vysazeny před deseti, patnácti lety,“ uvedl ekolog Správy a údržby silnic Pardubického kraje František Weisbauer. „I u těchto dřevin je nutné provádět odborné zásahy a na to jsou potřeba finanční prostředky. Jak je získat, na to seminář uspokojivou odpověď nedal, ale téma jsme otevřeli a věřím, že dlouhodobým tlakem se nám podaří vytvořit speciální dotační titul na silniční vegetaci, který bude reflektovat její specifika.“

Chybí metodika? Prověřím, říká ministryně

Velmi diskutovaným tématem trpišovského semináře byla pochopitelně i samotná výsadba stromů. Ta představuje velice složitý legislativní proces, při kterém do hry vstupuje několik stran. „Představa, že se vykope jáma a zasadí se stromeček, je naprosto mylná,“ zdůraznil ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Obtížnost projednání s dotčenými orgány je stále větší.“

Jak se ukázalo, vedle zatěžujícího systému komplikují situaci i mezery v metodice. Na to diskuze narazila v bodě, při kterém se mluvilo o povinné náhradní výsadbě za vykácenou zeleň. „To řeší stávající zákon o ochraně přírody a krajiny, který říká, že za kácení příslušný orgán stanovuje náhradní výsadbu. To ne vždy jde. V jiném paragrafu proto tento zákon říká, že je možné využít jakési platby za vykácený strom, kterou pak ale obec musí účelově využít k údržbě svého životního prostředí. To se ale využívá minimálně a dnes jsem slyšela důvod,“ řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková a vysvětlila: „Zákon totiž říká, že by to mělo jít podle metodiky, ta ale na straně ministerstva životního prostředí zatím vydána nebyla. Budu to muset prověřit a zjistit, jak to funguje. I v tom pro mě byl seminář podnětný, abych se podívala, co v zákoně ve vztahu k ochraně zeleně chybí. A pokud skutečně chybí, jak to dodělat. Co nejrychleji.“

Pro přehlednější a jednodušší systém náhradní výsadby se vyslovil i starosta a poslanec David Šimek. „Je to těžké, když musíte skácet stromy a nemůžete vysadit nové například proto, že v zemi jsou inženýrské sítě. Takže vám síťaři dávají negativní stanoviska a vy přitom nemáte jiné pozemky, na kterých se dá sázet,“ zmiňuje konkrétní potíže politik. „Dobrou cestou jsou pak kompenzace, za které město vysadí zeleň v jiných lokalitách. Metodika skutečně chybí, budu rád, když vznikne a bude moci být aplikována.“

Jiný pohled na věc poskytl ekolog Správy a údržby silnic Pardubického kraje František Weisbauer, který nabízí další možné řešení. „Pokud v nějaké obci skácíme jednu švestku, nepovažuji za správné, abychom za to platili nějaký odvod. Podle mého názoru by se spíš měl vytvořit jakýsi centrální fond, do kterého by tyto prostředky šly a ze kterého by mohla být financována opatření na silniční vegetaci. Vynakládáme totiž značné finanční částky na udržení již vysázených dřevin,“ zdůrazňuje Weisbauer.