Krajští silničáři mají připravený plán zimní údržby
14. 9. 2022
Stará a notně otřepaná průpovídka tvrdící, že „až se zima zeptá, co dělali silničáři v létě, budou dělat jako by se nechumelilo“, v Pardubickém kraji rozhodně neplatí. Svědčí o tom na jednu stranu každoročně velmi dobře zvládnutý boj s nástrahami zimy, na stranu druhou právě pečlivé plánování zimní údržby. To už na začátku září úspěšně prošlo připomínkováním a míří k definitivnímu schválení Radou Pardubického kraje.
Ranní námraza, pořádná chumelenice, náledí nebo ostrý vítr, který z polí sfoukává bílou pokrývku a vytváří na silnicích sněhové jazyky. S tím vším se během zimních měsíců musí na více než třech tisících silnic II. a III. třídy vypořádat Správa a údržba silnic Pardubického kraje. A to samozřejmě bez ohledu na to, zda je středa nebo neděle, poledne nebo tři hodiny ráno, bez ohledu na to, zda sněží třeba jenom na Hlinecku nebo zapadal sněhem celý kraj. Povinnost silničářů je jasná, musí umožnit automobilové dopravě pohybovat se po regionálních vozovkách. Určitě ne tak komfortně, jako když po nich jedeme v létě na chatu nebo k vodě, ale tak, aby se lidé dostali do práce a z práce domů, aby děti autobus včas odvezl do školy a aby zimní počasí neznemožnilo logistiku firem a podniků.
Příprava už od jara
Vrátíme-li se k humoristické průpovídce z úvodu textu, musíme ji poopravit i v tom, že by se na zimu začali silničáři připravovat v létě. Takzvaný plán zimní údržby totiž na stůl přichází okamžitě po konci předchozí zimní sezóny. Zatímco cestáři v terénu odstrojují ze svých automobilů radlice, aby se mohli pustit do jarních oprav výtluků, vzniká podrobný přehled toho, co se bude dít, až se do krajiny opět vrátí zima. „Celý proces je velmi složitý, protože jsou do něj zapojeny veškeré kompetentní složky, jako jsou silniční správní úřady, dopravní policie, místní samosprávy,“ vysvětluje nezbytnost rozsáhlé přípravy plánu zimní údržby ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Součástí projednávání jsou i ti, kteří hájí nejrůznější společenské zájmy. Plán tedy diskutujeme i s ochranáři, kteří mají na starosti vodní zdroje, chráněné krajinné oblasti či obecně životní prostředí.“
Nezbytná je i komunikace se sousedními kraji. S nimi silničáři domlouvají způsob zimní údržby na silničních spojnicích. Dost dobře totiž není možné, aby na hranicích krajů končil jeden typ údržby a pokračoval jiným. Takových hraničních bodů má síť silnic Pardubického kraje přibližně sto dvacet.
Zbývá schválení radou
Co z těchto jednání vlastně vzniká? Souhrnný materiál určuje okruhy zimní údržby s uvedením konkrétních vozidel a jejich posádek. Říká také, které silnice a jakým způsobem budou během zimní sezóny ošetřovány a myslí i na mimořádné situace prostřednictvím štábu krizového řízení. Ten by se dostal ke slovu ve chvíli, kdy by celý systém přestal fungovat, ať ve smyslu samotného odstraňování překážek v provozu nebo z hlediska stanovených časových lhůt. Tedy ve chvíli, kdy by byla ohrožená dopravní obslužnost kraje.
Připravený plán zimní údržby musí následně všechny dotčené orgány schválit, aby mohl jít k definitivnímu potvrzení radními Pardubického kraje. Připomínkovací a schvalovací jednání Správa a údržba silnic Pardubického kraje završila právě v tomto období a zbývá tak už jen předložit plán zřizovateli, tedy krajské samosprávě. A v čem bude plán na nadcházející zimní sezónu jiný?
Větší komfort pro řidiče
„Podařilo se nám oproti předchozímu období zvýšit rozsah chemicky ošetřovaných silnic o sto dvacet kilometrů,“ konstatuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Jako pozitivní tento fakt vnímám zejména proto, že to znamená vyšší cestovní komfort nejen pro občany, ale i firmy nebo v neposlední řadě pro složky Integrovaného záchranného systému.“ Konkrétně se jedná o úseky silnic v rámci cestmistrovství Luže, kde budou chemicky ošetřovat o 37 kilometrů silnic víc, v rámci cestmistrovství Lanškroun, kde se to bude týkat dalších 39 kilometrů, cestmistrovství Holice, kde jde o 9 kilometrů a cestmistrovství Litomyšl, kde se jedná o 38 kilometrů krajských silnic.
Chemicky udržovaných silnic je v Pardubickém kraji podle plánu zimní údržby většina, tato technologie bude využívaná na 1 944 kilometrech vozovek. To představuje 62 % celé krajské silniční sítě. Na 884 kilometrech, tedy 28 % silnic, budou cestáři využívat inertní materiál, tedy písek a drť. Šest procent silnic, konkrétně 175 kilometrů, budou během zimy pouze pluhovat a naprosto zanedbatelná 4 % krajské silniční sítě zůstanou neudržované. „V tomto případě jde o 132 kilometrů silnic s naprosto minimálním dopravním významem. Jde o silnice, které nejsou využívané pro dopravní obslužnost,“ upřesňuje provozní náměstek ředitele Správy a údržby silnic Pardubického kraje Marian Cvrkal. „V této kapitole jsou zahrnuty i silnice uzavřené silničním správním úřadem v souvislosti se stavbou dálnice D35.“
Více vozovek také budou oproti minulosti pracovníci Správy a údržby silnic Pardubického kraje ošetřovat vlastními silami. Dodavatelé pro ně budou zimní údržbu zajišťovat pouze na dvanácti okruzích o celkové délce 449 kilometrů, na pětačtyřiceti okruzích o celkové délce 2 554 kilometrů budou působit krajští cestáři a jejich technika.
CO VÁS ZAJÍMÁ
11. 11. 2024
Pardubický kraj zahalila hustá mlha, silničáři hlásí kvůli námraze první výjezdy
Pokud se pranostiky nemýlí, čeká na nás minimálně v našem regionu střídavá zima. Svatý Martin v pondělí 11. listopadu přijel na šedém koni, což znamená, že města a obce zahalila hustá mlha. Silničáři v noci z neděle na pondělí zaznamenali první výjezdy během zimní údržby. Do práce nevyjížděli odklízet sníh, ale kvůli námraze na vozovce, která dělala místy problémy na Orlickoústecku, Pardubicku a Chrudimsku.
8. 11. 2024
Konec stavební sezóny se rychle blíží, silničáři finišují s opravami
Podzim už je v plné síle a v příštích týdnech meteorologové očekávají další snižování teplot. Pro silničáře to neznamená pouze začátek zimní údržby, ale také krátící se dobu na dokončení naplánovaných projektů. Proto v posledních dnech usilovně pracovali například v Letohradě, Litomyšli, Luži, Vendolí či Jamném nad Orlicí.