Kraj chce při opravách silnic rozšiřovat 5G síť
8. 3. 2022
Když už se jednou něco dělá, mělo by se to udělat pořádně a všechno. Takovou filozofii na silnicích vyznává Pardubický kraj, který se ji snaží naplňovat třeba při rekonstrukcích silnic v obcích. S nimi sdružuje investice, takže rozkopaná silnice při opravě se rovnou využije pro práci na obecních inženýrských sítích. Tím se významně šetří nejen finanční prostředky, ale také nervy řidičů a obyvatel přilehlých nemovitostí z opakovaných uzavírek. Nyní se Pardubický kraj posunul na ještě vyšší úroveň. Práce na silnicích využije k rozšíření 5G sítí, a to jako první region v republice.
„Jsou místa na mapě Pardubického kraje, která jsou úplně bílá, lidé jsou tam rádi, že tam vůbec jde třeba telefon,“ připomíná 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš. Uvádí konkrétní příklad: „Byli jsme třeba u paní starostky v Pohledech, ta, když chtěla telefonovat, tak se musela vyklonit z okna.“
Adekvátně horší situace je s pokrytím rychlé digitální sítě, o které si odlehlejší lokality mohou nechat jenom zdát. „Pokud ale opravdu chceme, aby byl náš svět digitalizovaný, nemůžeme na lidi v místech vzdálených od velkých center zapomenout,“ tvrdí Kortyš. Pardubický kraj proto zvedl rukavici hozenou prostřednictvím vypsané dotace na rozšíření sítě. Jeho záměrem je do opravovaných silnic vkládat optotrubky, tedy chrániče optického kabelu, na který se budou moci napojit vlastníci a provozovatelé rychlých sítí. Ti tak dostanou rychlou digitální síť i do odlehlejších oblastí. „Silnic, u kterých by to mohlo připadat do úvahy, děláme ročně kolem tří set kilometrů,“ popisuje možný budoucí rozsah rozšíření náměstek hejtmana.
Silničáři: žádný problém
Jako vysoce společensky důležitý záměr vnímají i na Správě a údržbě silnic Pardubického kraje, která je známá svým kladným přístupem k moderním technologiím. „I pro některé druhy podnikání je rychlá síť naprosto nezbytnou podmínkou. Silniční infrastruktura se přímo nabízí k tomu, aby v ní podobné technologie byly umístěny,“ konstatuje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Znamená to pochopitelně nutnost nejen změnit stavebně-technický přístup, ale také i legislativu. Infrastrukturní stavby se totiž v extravilánu obcí do silničního tělesa nesmí ze zákona umísťovat. Nicméně je to asi jediný způsob, jak v krátké době zasíťovat zemi rychlým internetem, protože vedení po soukromých pozemcích je většinou neprojednatelné.“ Řešení problému se zákonem o pozemních komunikacích je asi jediná vážnější překážka, protože podle šéfa silničářů nepředstavuje zavedení optotrubek z technického hlediska žádnou komplikaci. Dokonce ani časově neprodlužuje dobu opravy příslušné silnice.
Budoucí profit kraje
První optotrubky by se měly podle náměstka hejtmana instalovat už na odstartované opravě silnice z Křenova do Pohledů. Probíhají jednání s dodavatelem prací, aby umožnil vložit chráničky vedení do tělesa silnice s tím, že zvýšené náklady kraj doplatí. „To je první místo, u dalších komunikací se tato záležitost objeví přímo v projektech, už tato věc bude samozřejmostí,“ říká náměstek Kortyš. Kraj se na nákladech díky dotaci podílí třiceti procenty. Přestože to podle náměstka není úplně zanedbatelná položka, přínos jednoznačně převažuje. A to nejenom pro budoucí uživatele rychlé sítě. Záměr vítají i provozovatelé. Ekonomický profit pro budoucnost vidí v tomto způsobu zasíťování i krajští silničáři. „Vidíme v tom i další předmět činnosti naší organizace. Pokud by chráničky byly v naší správě, jednalo by se z pronájmu o vítaný příjem pro Pardubický kraj,“ vysvětluje ředitel Miroslav Němec. Pardubický kraj by měl být totiž vlastníkem chrániček. Správa a údržba silnic Pardubického kraje by figurovala jako její majetkový správce. Provozovatelé by za její zpřístupnění platili pronájem. Už nyní o to podle náměstka hejtmana projevují zájem.
Síť silnici nijak neovlivní
Kam a jak by se optotrubky vkládaly? Podle šéfa silničářů je tento záměr vhodný především v případě staveb většího rozsahu. „Tam, kde dochází k rekonstrukcím podloží. Tam se dá velmi snadno chránička umístit do konstrukčních vrstev nebo do okrajové části komunikace,“ přibližuje Němec, podle kterého je ze stavebního hlediska vhodným kandidátem třeba obchvat Kojic nebo chystaná oprava Wonkova mostu. Samotné technické řešení je podle něj velmi jednoduché a nečiní žádné problémy při projekční činnosti ani stavební přípravě a údržbě. A nijak neomezuje ani samotnou komunikaci. „Stabilitu žádného ze stavebně technických prvků to nijak neovlivňuje,“ konstatuje zkušený silničář a popisuje, jak vedení vypadá: „Uložená chránička má zhruba po dvou stech čtyřiceti metrech vstupní a výstupní objekt, kabel se do ní zafoukává. Při současných satelitních systémech lze tato zařízení jednoduše zaznamenat tak, aby byly kdykoliv dohledatelná a kdykoliv se s nimi v budoucnu mohlo pracovat.“
Většina vedení by ale podle vyjádření kraje i silničářů měla být umístěna buď na samotném kraji silnic, v ještě lepším případě dokonce mimo vozovku, například v tělese příkopu. Pod silnicí by bylo tam, kde by to za krajnicí nebylo možné, třeba kvůli stromové aleji nebo kolizi s jinými sítěmi.
Zdroj: Východočeská doprava I/2022
CO VÁS ZAJÍMÁ
11. 11. 2024
Pardubický kraj zahalila hustá mlha, silničáři hlásí kvůli námraze první výjezdy
Pokud se pranostiky nemýlí, čeká na nás minimálně v našem regionu střídavá zima. Svatý Martin v pondělí 11. listopadu přijel na šedém koni, což znamená, že města a obce zahalila hustá mlha. Silničáři v noci z neděle na pondělí zaznamenali první výjezdy během zimní údržby. Do práce nevyjížděli odklízet sníh, ale kvůli námraze na vozovce, která dělala místy problémy na Orlickoústecku, Pardubicku a Chrudimsku.
8. 11. 2024
Konec stavební sezóny se rychle blíží, silničáři finišují s opravami
Podzim už je v plné síle a v příštích týdnech meteorologové očekávají další snižování teplot. Pro silničáře to neznamená pouze začátek zimní údržby, ale také krátící se dobu na dokončení naplánovaných projektů. Proto v posledních dnech usilovně pracovali například v Letohradě, Litomyšli, Luži, Vendolí či Jamném nad Orlicí.