20 let krajů

Dvacet let krajů znamená také dvacet let silnic druhých a třetích tříd v jejich správě. V jakém stavu stát předával krajské silnice?

Se vznikem krajů v roce 2000 došlo i k předání silnic II. a III. třídy, včetně jejich součástí a příslušenství.  Jednalo se o 914 kilometrů silnic II. třídy, 2 209 kilometrů silnic III. třídy, 806 kusů mostů, 6 013 kusů propustů a dalšího majetku v účetní hodnotě okolo 7 miliard korun. Součástí převodu byly i čtyři organizace pro zajištění majetkové správy a údržby tohoto majetku včetně pracovníků, technického vybavení a obslužného majetku. Tento majetek byl předán k 1. 10. 2001.

Silniční majetek byl krajem od státu předán administrativně, bez jakéhokoliv zjišťování technického stavu a bez dalších podmínek. První skutečné zjištění stavu silničního majetku bylo provedeno v roce 2004. V rozmezí roku 2001 – 2004 byla provedena řada oprav, rekonstrukcí a modernizací.  V roce 2004 byl stav silnic II. třídy  hodnocen  - výborný 5 %, dobrý 35 %, vyhovující 24 %, nevyhovující 25 %, havarijní 11 %. Kraj tento majetek přebral zhruba na 50 % prosté reprodukce. Financování tohoto majetku bylo pro kraje nastaveno tak, že zásadní umazávání tohoto vnitřního dluhu silničního majetku nebylo a není možné.

V roce 2001 čtyři okresní organizace správy silnic měly 530 zaměstnanců. Po transformaci organizace v roce 2002 a 2004 měla 385 zaměstnanců. Vznikla jedna krajská Správa a údržba silnic Pardubického kraje s centralizovaným finančním kapitálem a řízením. Tato podoba organizace funguje dosud.

Jak se změnil jejich stav za dobu fungování Pardubického kraje?

Vnímáte peníze, které míří na opravu komunikací jako dostatečné?

Silniční hospodářství Pardubického kraje bylo do roku 2004 financováno státem cestou Státního fondu dopravní infrastruktury. Poté byly finanční zdroje převedeny na kraje prostřednictvím rozpočtového určení daní. Největší finanční prostředky do silnic II. a III. třídy byly realizovány po roce 2015, kdy ke zdrojům z EU a Pardubického kraje přibyly peníze od státu cestou SFDI. V tomto období byla překonána miliardová hranice, která do této doby byla maximální. Za poslední čtyři roky jdou do silnic stále větší finanční prostředky. V letošním roce dosáhne celkový finanční obrat do silnic v kraji částku 2,5 miliardy korun. Proti letům 2002 až 2015 jsou to násobky. Přestože Pardubický kraj za dobu své existence nepromarnil žádnou dotační příležitost získat finanční zdroje, nedosahuje jeho silniční majetek alespoň prosté reprodukce. Celkový dluh silničního majetku přesahuje 15 miliard korun. Takže pro zvrácení stavu by silnice potřebovaly tři roky po sobě finanční injekci ve výši 12 miliard korun. V následných letech pak ročně investovat 3 miliardy korun. Potom by se dalo očekávat, že známkování našich silnic by bylo v nejhorším případě známkou tři z pěti možných. V současné době je 75 % našich silnic v havarijním a nevyhovujícím stavu se známkou čtyři a pět.

Jaký je obrat Správy a údržby silnic Pardubického kraje a jak se za ta léta změnil?

Obrat organizace od jejího vzniku prakticky stále roste. Do roku 2008 činil průměr cca 400 milionů korun ročně. Po roce 2008 do roku 2013 se do veřejných rozpočtů promítla hospodářská krize, takže došlo ke stagnaci, dokonce k poklesu. Strmý růst je za posledních pět let.

Jak vnímáte spolupráci s Pardubickým krajem?

Správa silnic je Pardubickým kraje zřízena pro zajištění majetkové správy a údržby jeho silničního majetku. Po celou dobu své existence naše organizace vytváří pro svěřený majetek plný servis. Za uplynulých 20 let vedení správy silnic spolupracovalo s pěti různými politickými koalicemi. Vždy jsme se snažili být pro občany, podnikatelské subjekty, představitele místních samospráv a kraje být užiteční. Vzhledem k tomu, že vedení správy silnic je od roku 2001 plně stabilizované, zřejmě se nám to daří. Z naší strany spolupráci s naším zřizovatelem hodnotíme velmi kladně. Součinnost probíhá na všech řídících úrovních prakticky při každodenním styku. Za období existence kraje jsme vyřešili společně stovky problémů, které naše občany tížily.

Kolik peněz ročně proinvestujete a jaká je podle vás ideální suma, aby se silnice v dobré kondici?

Za uplynulé období dvaceti let byla do silnic ve vlastnictví Pardubického kraje vložena částka přesahující 18 miliard korun. Letošní rok s celkovým výdajem 2,5 miliardy korun se k ideální částce blíží.

V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století bylo provedeno prakticky stoprocentní zbezprašnění krajských silnic. Bohužel od osmdesátých let minulého století do nedávné současnosti dluh silničního majetku narůstal. Ten je potřeba umazat, aby silnice mohly být udržovány systémově.

Na jaké stavby a rekonstrukce si v souvislosti s dvaceti lety krajů vzpomenete?

V průběhu dvaceti let existence organizace jsme realizovali řadu technicky složitých a investičně náročných staveb. Mezi ně patří například oprava mostu Pavla Wonky v Pardubicích, realizace projektu modernizace silnic v oblasti Kralicka z dotačního titulu Česko-Polské spolupráce. Optimalizace průjezdného profilu podjezdů pod železniční tratí v České Třebové, most Valy a další. Vůbec největším projektem kraje jsou přivaděče silnic II. třídy k D35. Jedná se o osm ucelených úseků. Prakticky dokončen je úsek silnice II/358 Litomyšl – Česká Třebová. Na tyto stavby má Pardubický kraj od státu k dispozici 2,7 miliardy korun.

Jaké jsou plány do budoucna? Jaké stavby jsou naplánované na další roky?

Organizace spravuje Rozvojová témata Pardubického kraje. V hledáčku je získání 2,3 miliardy korun na opravy rozbitých silnic navážením stavebního materiálu na D35. V řešení je i Dopravní uzel Pardubice, který může propojit vodní, železniční, silniční a leteckou dopravu. Vyvolané investice do krajského silničního majetku představují cca 4 miliardy korun. Řešíme i nedostatečnou příjezdovou kapacitu do Průmyslové zóny Staré Čívice, Pardubice Semtín a Černá za Bory. Se Správou železnic připravujeme mimoúrovňová křížení silnic II. a III. třídy s důležitými železničními tratěmi.

Do roku 2022 bychom měli vybudovat nové silniční spojení z Černé za Bory s obchvatem Zminného a Dašic s napojením na D35, obchvat Rokytna a napojení na D35, modernizovat silnici z Chocně až do Žamberka. Do roku 2024 pak vystavět novou silnici od Vysokého Mýta s obchvatem Chocně a Hemží.

Jak se vám daří pro opravy silnic využívat Evropské fondy?

Realizací Evropských fondů a dalších dotačních titulů se zabývá Odbor rozvoje Pardubického kraje. Pardubický kraj z těchto fondů získal poměrně velký podíl finančních prostředků pro své silnice. Tato nadstandardní výše je čerpána a dokonce plánovacího období budou finanční zdroje nepochybně vynaloženy.

V jakém stavu vidíte silnice druhých a třetích tříd za dalších dvacet let?

Za uplynulá léta a zejména posledních pěti letech byla vyřešena celá řada problémů silničního hospodářství.

Došlo u naší organizace ke zvratu k lepšímu v obnově dopravních a mechanizačních prostředků, technologie a obslužného majetku. Byl vyřešen problém majetkoprávních vypořádání pozemků pro výstavbu silnic. Organizace pro správu a údržbu silničního majetku je po dobu dvaceti let funkční. Zcela běžně zapojujeme nové technologie do stavebního procesu.
Pro nadcházející období je potřeba vyřešit dva zásadní problémy. Ustanovit čtyřleté plánovací období pro opravy, modernizace, rekonstrukce a výstavbu silnic II. a III. třídy. Roční plánovací období je příliš krátké na přípravu a realizaci větších staveb. Na ty je potřeba využívat plnohodnotně stavební sezónu, plánovat stavební kapacity, materiály a dopravní logistiku v kraji. Zredukovat počet malých staveb ve prospěch ucelených dalších úseků.

Druhým vážným úkolem je opravit a zmodernizovat cca 1 500 kilometrů málo dopravně využívaných silnic III. třídy. Zde je to v zásadě jen otázka peněz. S tím souvisí i požadavek krajů na změnu RUD. Tuto investici kraje se svými rozpočty nejsou schopny bez součinnosti státu zajistit.

Péče o silnice se změnila. A jde do nich více peněz, říká Michal Kortyš

V roce 2001 převzaly kraje silnice druhých a třetích tříd, které nebyly zrovna v nejlepší kondici. Postupem času do jejich oprav míří stále více peněz a mění se jejich stav. "Do roku 2004 byly prostředky takřka mizivé a své způsobila i finanční krize v letech 2008-2013. Teprve v posledních pěti letech finanční prostředky strmě rostou od jedné miliardy až k letošním 2,5 miliardám," říká náměstek hejtmana zodpovědný za dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš.

Silnice druhých a třetích tříd jsou od počátku krajů v jejich správě. V jakém stavu je kraje získaly?

Kraje převzaly tyto silnice v roce 2001 a více než polovina z nich byla v havarijním stavu.

Měnila se v průběhu času péče o ně?

Do roku 2004 byly prostředky takřka mizivé a své způsobila i finanční krize v letech 2008 - 2013. Teprve v posledních pěti letech finanční prostředky strmě rostou od jedné miliardy až k letošním 2,5 miliardám.

Jak se za tu dobu změnila technika, která se o ně stará?

Technika se změnila doslova k nepoznání. Dnes vlastníme dvě kompletní linky s frézou a finišerem a od letošního roku i nejmodernější výsprávkový vlak, který povrch vozovky opraví jediným pojezdem. Zásadním způsobem se změnily i technologie. Používají se nanosilika, vlákna na fázi kevlaru nebo geomříže. Máme i zařízení na monitorování skalních masivů a permanentně sledujeme i stav některých mostů.

Jaká je role kraje v péči o silnice?

Především tvorba koncepce, koordinace a kontrola. A samozřejmě zajištění financí.

Využívá kraj na opravy silnic dotace? Je těžké je získat?

Základní příspěvek správy silnic na běžnou údržbu silničního majetku činí okolo 400 milionů korun. Všechny prostředky, kterými nad tento rámec disponujeme, pocházejí z dotace. Letos je to 2,1 miliardy korun. Za posledních 5 let dotace tuto základní částku vždy převyšovaly v násobcích.

Zvyšuje se nějak suma, která na opravy a stavby silnic v regionu míří?

Na tuto otázku jsem již fakticky odpověděl, ale dnes máme již zajištěny 2,6 miliardy na dálniční přivaděče a žádáme o miliardu na odstranění škod vzniklých při navážení materiálu na stavbu dálnice. V kraji se jedná o stovky kilometrů silnic. Vzhledem k tomu, že máme dobrou připravenost projektů, získali jsme na letošní rok dalších 430 milionů z otevřeného úvěru kraje.

Je podle vás financování oprav silnic nastaveno dobře? Například dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Finanční prostředky z rozpočtového určení daní jsou pro silnice II. a III. třídy nedostatečné. Navíc v nadcházejícím období převezmeme zhruba 100 kilometrů silnic I. třídy do majetku. Dále to bude okolo šesti mimoúrovňových křížení se železnicí a některé velké mosty přes D35. Dotace od Státního fondu dopravní infrastruktury jsou nenárokové a jejich poskytování má nestabilitu, většinou rozhodnutí padne až v pololetí. To je pro stavění silnic velmi nepříjemné. Pro změnu tohoto stavu budeme muset jednat s vládou o změně rozpočtového určení daní nebo vyrovnávací dotaci, nejspíše od Státního fondu dopravní infrastruktury. Dotace čerpané přes Státní fond dopravní infrastruktury jsou rozdělovány přehledně, ale jsou bohužel nenárokové. Každoročně čekáme až do června, zda stát uvolní finance. Kraje by to pochopitelně chtěly změnit vytvořením „kolonky“ ve státním rozpočtu, ale státu se do toho také celkem pochopitelně nechce. Současná krize je důkazem, že řešení nebude opravdu jednoduché.

Bude se podle vás nějakým způsobem měnit množství peněz, které na opravy míří?

Kraj samozřejmě udělá všechno, aby finanční prostředky navýšil. Ale bez významné účasti státu to bude stále málo.

Jaké jsou podle vás nejpovedenější silniční stavby v Pardubickém kraji za posledních dvacet let?

Nebudu to vypočítávat, protože kraj pořídil stovky staveb a občany zajímá především to, co se udělalo v jejich blízkém okolí. Nové silnice pokládají za samozřejmost a nadávají na ty, které ještě opraveny nejsou.

Jak podle vás budou silnice v kra- ji vypadat za dalších dvacet let?

Zcela jistě bude dokončena dálnice D35, která je doslova páteřní komunikací kraje, a ta dopravní situaci změní doslova diametrálně, protože prochází středem celého kraje od severozápadu na jihovýchod. A její samotná existence postaví silničáře před naprosto nové úkoly. Ne za dvacet, ale za několik let. A jaké to úkoly budou, by bylo ode mne věštěním z křišťálové koule.

Michal Kortyš